Osoby samostatně výdělečně činné si odvody za zdravotní a sociální pojištění hlídají samy, zaměstnancům se tyto zálohy strhávají ze mzdy každý měsíc. Ovšem i zaměstnavatel za své zaměstnance odvádí měsíčně určitou částku na pojištění. Jak jsou tyto platby vysoké a co vše zahrnují?

Co vše za nás zaměstnavatel platí

První část je nám všem jasná - zaměstnavatel nám vyplácí mzdu. Není to ale vše. Musíme odvádět povinné daně, které platí nejen zaměstnanec, ale i zaměstnavatel. Jedná se o zdravotní a sociální pojištění, a když sečteme platbu za obě tyto položky, je to ve výsledku poměrně významná částka. Zaměstnavatel odvádí celkem 34 % z vyplacené mzdy státu, a to za každého zaměstnance. 

Zdravotní pojištění

Zaměstnavatel za svého pracovníka odvádí zdravotní pojištění ve výši 13,5 procenta z vyměřovacího základu. Z toho jednu třetinu (4,5 %) si zaměstnanci platí sami - strhává se jim z výplaty. Zbytek (9 %) hradí zaměstnavatel. Minimální vyměřovací základ rovná se minimální mzda, pro rok 2023 to je 17 300 Kč. Rychlým výpočtem pak můžeme zjistit, že minimální pojistné, které je zmiňovaných 13,5 % z této částky, činí 2335,5 Kč. Každý kalendářní měsíc tyto odvody zaměstnavatel zasílá na účet pojišťovny, u které je zaměstnanec registrovaný.

Pravidelné platby za zdravotní pojištění využije za svůj pracovní život snad každý zaměstnanec. Tato daň slouží v případě nemoci, kdy by bylo třeba platit lékařskou péči. Platby za zdravotní pojištění nesouvisí se zdravotním stavem či rizikovostí pro pojišťovnu. V České republice je tato daň povinná pro ty, kteří zde mají trvalý pobyt, nebo pokud nemají, sídlo jejich zaměstnavatele je na území tohoto státu. 

Sociální pojištění

Kromě zdravotního je dalším povinným odvodem sociální pojištění. Funguje stejně, část se strhává ze mzdy zaměstnanci a část odvádí přímo zaměstnavatel, liší se ovšem výší. Sociální pojištění je celkem 31,5 % z vyměřovacího základu, přitom zaměstnanec odvede 6,5 % a zbylých 24,8 % zaměstnavatel (21,5 % na důchodové pojištění, 2,1 % na nemocenské pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti).

Od roku 2023 je situace trochu odlišná u zdravotnických záchranářů a podnikových hasičů. Na sociálním pojištění za ně zaměstnavatel odvádí 26,8 %. Stejně jako u zdravotního pojištění, i toto zaměstnavatel zasílá pravidelně každý kalendářní měsíc, tentokrát ale na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

Vyměřovací základ se v tomto typu pojištění odvozuje od úhrnu příjmů, které jsou nebo byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou osvobozené od této daně. Tím, že jste v pracovním poměru, zakládá se vám účast na nemocenském pojištění. 

Sociální pojištění není jen šetření na důchod

Sociální pojištění se skládá ze tří různých druhů odvodů. Patří mezi ně pojistné na důchodové zabezpečení, pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Díky příjmům ze sociálního pojištění se stát snaží zajistit sociální stabilitu, přiměřenou úroveň sociálního zabezpečení a sociální suverenitu. Tento systém se snaží pomoci lidem, kteří čelí nepříjemným podmínkám a hrozbám nebo se ocitli v mimořádné životní situaci. 

Na základě výše odvodů za toto pojištění se později odvozuje výše sociálních dávek. Platby za důchodové pojištění určují výši starobního důchodu a platby za nemocenské pojištění ovlivňují vyplácení nemocenské, mateřské či otcovské. 

Jak to bylo před deseti lety?

Na závěr krátký pohled do minulosti. Kdybychom srovnávali jen čísla, asi by se většina z nás chtěla hned vrátit do roku 2013. Zaměstnanci (respektive jejich zaměstnavatelé) museli za zdravotní pojištění minimálně platit 1080 Kč, za sociální pojištění minimálně 1812 Kč. Souvisí to ovšem s vyměřovacím základem, kterým je v případě zdravotního pojištění minimální mzda. Ta byla v roce 2013 osm tisíc Kč. Za posledních deset let se mzdy výrazně zvedly, což je trend bezesporu pozitivní. Firmy letos mimo jiné reagovaly na situaci na trhu a inflaci, a mzdy se zvedaly u více jak poloviny českých zaměstnavatelů, oproti loňskému roku o 19 %.