Podle své prognózy Česká národní banka předpokládá, že by dnes rostoucí sazby začala snižovat v době, kdy bude inflace stále kolem 5 procent. Nyní to vypadá modelově jako schůdné, ale opravdu si myslíme, že v té době podnikne krok, který by mohl vrátit zpátky vysoká inflační očekávání?

 Jde o velmi křehký vztah mezi veřejností a silou ČNB, který nebude chtít narušit. Budeme mít delší dobu to nejhorší z obou světů – vysokou inflaci a vysoké sazby.

Inflační tlaky jsou buď domácí či zahraniční

... ještě efektivnější je však rozdělení do tří skupin –  inflační očekávání, poptávková a nakonec nabídková inflace. Centrální banka dokáže krotit domácí inflační očekávání a domácí poptávku. Česká národní banka chce, abychom šetřili. Samozřejmě lidé nebudou šetřit, ale investovat. Úspory jsou stále mrtvé. I při vyšších sazbách na spořících účtech je reálný výnos hluboko v záporu – nezbývá než investovat.

S nabídkou toho ČNB moc nenadělá a ani by dělat neměla. Přestože to nikdo neumí přesně změřit, očekávání a poptávkové tlaky nejspíš vydají za dobrou polovinu současné inflace. Centrální banka má co krotit a rozhodla se do toho opřít. Zvýšit výrobu čipů či vyrobit kontejnery ale ČNB naneštěstí neumí, takže je dost možné, že budeme vyšší inflaci spílat déle, než je standardní, tzn. ještě za více než rok a půl. A do toho budou sazby patrně vyšší déle, než nám centrální bankéři tvrdí.

Je to hra slov, tak jako všude ve vyspělém světě

Jít proti prognóze České národní banky je odvážné, ale nyní se to zdá jako jednoduchá sázka. Oproti očekávání centrální banky je velmi pravděpodobné, že po prudkém zvýšení sazeb zůstanou vyšší déle. Současná prognóza si totiž hraje s očekáváními a mezi řádky nám říká, že brzy už bude po všem a budeme si moci dovolit sazby snižovat, protože inflace půjde dolů sama. Čím více tomu uvěříme, tím spíše to bude pravda. Ale skutečně tomu věříme?

Centrální banka dnes více než s vysokým množstvím peněz v oběhu zápasí s rostoucími inflačními očekáváními. Potřebuje nás zkrátka přesvědčit o tom, že tady inflace nebude dlouho a postarají se o to. Tím by měli z půlky vyhráno. I proto nás překvapují prudkým růstem sazeb. Chtějí ukázat, že se ničeho nezaleknou a inflaci zkrotí. Je to hra slov – tak jako všude ve vyspělém světě. Česká národní banka ale na rozdíl od Fedu či ECB může rychle přejít od slov k činům. Nebojí se, že by to výrazně podlomilo náš růst. Jen se nebude zbytečně přehřívat ekonomika.

I centrální bankéři se mohou mýlit

Cílem je cenová stabilita. Jsme ji schopni dosáhnout v podlomené ekonomice? Nebo bychom ji měli nejprve stabilizovat, aby se nám podařilo zkrotit inflaci? Při pohledu na data z trhu práce to vypadá, že se ekonomika přehřívá a potřebujeme ji tlumit. Což je v příkrém rozporu s covidovou nejistotou. 

Je to zajímavá ekonomická debata. Škoda jen, že na ní závisí tolik lidských osudů a není to jen učebnicové cvičení. Protože – věřme nebo ne – i centrální bankéři se mohou mýlit či jen špatně odhadnout budoucnost. Nikdo jiný ale nemá k dispozici více dat a lepší modely. Nezbývá nám, než věřit, že ví, co dělají.