Roger a.s. | Jednodušší finance

Uměle nízká nezaměstnanost není zadarmo, zvyšuje nám ceny

Kandidátů na nejmenší překvapení roku by mohla být celá řada. Opravdu malým překvapením byla další výměna českého ministra zdravotnictví, velmi málo překvapily komentáře prezidenta Zemana ke kauze Vrbětice a patrně vás nešokovalo, že Lidé PRO nenasbírali dostatek podpisů. O vítězství v tomto žebříčku nepřekvapení se ale zcela jistě popere zjištění, že když lidem platíme, aby nepracovali, tak se jim nechce příliš pracovat.

 

Aktuálně to citelně poznali ve Spojených státech, kde v dubnu analytici očekávali prudký nárůst zaměstnanosti, ale lidé zůstali doma na podpoře. Rozdíl mezi očekáváním a realitou byl nejvyšší za celou dobu existence těchto odhadů. Ekonomové věřili v milion nově obsazených pracovních pozic, ale nakonec jich byla jen čtvrtina.

 

Důvod je jednoduchý – nevyplatilo se jít do práce

Američané v současnosti dostávají covidovou podporu 300 dolarů týdně (Trump vyplácel od začátku pandemie dokonce dvojnásobek), což je více než 25 tisíc korun měsíčně. Ve Spojených státech, kde je mediánová mzda 63 tisíc, tedy zhruba dvakrát tolik než ta naše, to určitě nestačí na luxusní život. Na život ale ano.

 

Obchodní komora Spojených států odhaduje, že je to dávka, za kterou se nevyplatí vrátit se do práce každému čtvrtému nezaměstnanému. Jak moc velkým je pak překvapením, že se oproti očekávanému milionu vrátila do práce jen čtvrtina?

 

Kdo navíc dal alespoň trochu peněz z podpory do investic, nestačil se divit, jak snadno se dají vydělat peníze, když se do toho centrální banky opřou. Jsou to jen ty nejhlasitější případy, ale internet je nyní plný lidí, kteří opustili svá zaměstnání, aby z pohodlí domova vydělávali jako investoři na plný úvazek.

 

A co Česká republika?

Podobný problém se řeší všude po světě a nevyhnul se ani Česku. Naše podpora sice není ani zdaleka tak štědrá, ale existuje. Nezaměstnanost by bez kurzarbeitu mohla být u nás dávno dvouciferná, což by byl nejhorší výsledek od meziválečné Velké hospodářské krize. Ale vědět to samozřejmě nemůžeme, možná by se trh práce přizpůsobil a lidé si našli práci v sektorech, které nebyly koronavirem tak zasažené, případně z lockdownů dokonce profitovaly.

 

Obtížné hledání zaměstnanců má obrovské makroekonomické dopady. Za 300 dolarů týdně je lepší být doma s rodinou a nepracovat, takže musí nabídnout více. Nestačí ale trochu, musí nabídnout výrazně více, protože přirozeně porovnáváme dodatečné příjmy s nákladem v podobě práce a opuštění volného času.

 

Výsledek? I přes vyšší nezaměstnanost je malý počet uchazečů o práci, což bude tlačit na mzdy. Firmy ve skutečnosti bojují se státem o zaměstnance. Ve Spojených státech byl začátek letošního roku dokonce rekordní. Mzdy rostly rychleji naposledy v roce 2001 a není to jen efekt nízké srovnávací základny, ve skutečnosti jsou nejvýše, co kdy byly, i když se očistí o inflaci. Pro pracující je to dobrá zpráva, ale na konci příběhu čeká obrovská hrozba.

 

Tlak na mzdy je pro firmy zasažené koronavirem často neúnosný a nezbývá jim nic jiného, než zkusit zdražit. Dělaly by to patrně i bez tlaku na vyšší mzdy, ale ten situaci ještě zhoršuje. Kde to je jen možné, ceny se postupně zvyšují a inflace ve Spojených státech roste na úrovně, kde nebyla čtyřicet let. Podobné zvyšování dnes vidíme i v České republice.

 

Českou národní banku to stejně jako její americký protějšek postaví zpět před volbu, kterou řešila před pandemií. Ceny se začaly šponovat, což standardně centrální banky tlumí zvyšováním úrokových sazeb. Jenže vyšší úrokové sazby znamenají méně úvěrů, vyšší výnosy a nižší ceny aktiv. Lidsky řečeno, pokud budou centrální banky bojovat s inflací, začnou se jim hroutit akciové a další investiční trhy. A to v době zotavování po pandemii nikdo nechce.

 

Není překvapením, že když lidem platíme, aby nepracovali, tak se příliš do práce nehrnou. Nemělo by ale také být překvapením, že veřejné politiky mají dalekosáhlé dopady. A že je nakonec někde musíme zaplatit, i když to není viditelně přímo z vlastní kapsy.

 

Od roku 2013 spojuje Roger investory se společnostmi a nabízí službu faktoring. Posláním Rogera je, aby si podnikatelé nemuseli dělat starosti s dlouhými splatnostmi, měli dostatečné cash flow a mohli se soustředit na rozvoj svého podnikání. To je možné díky unikátní a Českou národní bankou licencované investiční platformě.

Dominik Stroukal

Dominik je hlavní ekonom Rogera. Vedle analytické práce má na starosti rozvoj Rogera do dalších oblastí, které teprve na svou fintechovou revoluci čekají.

Jak optimalizovat provozní finance?

Série doporučení od našeho CEO přímo na váš e-mail.

Provozní úvěr

  • Nevíte celkové náklady financování

  • Zvyšujete zadluženost podniku

  • Odvíjí se od bonity vaší společnosti

  • Platíte i když úvěr nečerpáte

  • Stanovena výše čerpání, navýšení je obtížné

  • Potřeba dokládat finanční výkazy

  • Časově a administrativně náročné

  • Schvalovací proces v půměru 2 měsíce

Roger Platba

  • V průměru za 1,57 % z hodnoty faktury

  • Nezadlužujete se

  • Odvíjí se od bonity vašeho odběratele

  • Financujete, jen když potřebujete

  • Žádné limity ani skryté poplatky

  • Rychlá a jednoduchá registrace

  • Vše vyřešíte online

  • Schvalovací proces v průměru 24 hodin