Aktualizováno 31. 7. 2026
Osoby samostatně výdělečně činné si odvody za zdravotní a sociální pojištění hlídají samy, zaměstnancům se tyto zálohy strhávají ze mzdy každý měsíc. Část pojistného navíc zaměstnavatel hradí ze svých prostředků. Kolik tedy zaměstnanec firmu skutečně stojí a jak se zdravotní a sociální pojištění rozděluje mezi zaměstnance a zaměstnavatele?
Co vše za nás zaměstnavatel platí
První část je nám všem jasná – zaměstnavatel nám vyplácí mzdu. Není to ale vše. Z hrubé mzdy se odvádí zdravotní a sociální pojištění. Část pojistného se sráží zaměstnanci ze mzdy a další část hradí zaměstnavatel ze svých prostředků. U běžného pracovního poměru zaměstnavatel hradí sociální pojištění ve výši 24,8 % a zdravotní pojištění ve výši 9 % z hrubé mzdy. Jeho vlastní odvody tak standardně činí 33,8 % hrubé mzdy.
Celkové mzdové náklady zaměstnavatele proto obvykle odpovídají 133,8 % hrubé mzdy zaměstnance. Zaměstnavatel zároveň administrativně odvádí také pojistné, které předtím srazil zaměstnanci ze mzdy. Nejde však o jeho dodatečný náklad.
Zdravotní pojištění
Zaměstnavatel za svého pracovníka odvádí zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu. Z toho jednu třetinu (4,5 %) se hradí pomocí srážky ze mzdy. Zbytek, tedy 9 %, hradí zaměstnavatel. Minimální vyměřovací základ zaměstnance se zpravidla rovná minimální mzdě. Od 1. ledna 2026 činí minimální mzda 22 400 Kč měsíčně, případně 134,40 Kč za hodinu při čtyřicetihodinové týdenní pracovní době. Minimální měsíční zdravotní pojistné proto v roce 2026 činí 3 024 Kč.
Povinnost dodržet minimální vyměřovací základ se však nevztahuje na všechny zaměstnance. Výjimky platí například u některých osob, za které současně hradí pojistné stát, nebo u zaměstnanců, kteří zároveň vykonávají hlavní samostatnou výdělečnou činnost a splňují zákonné podmínky. Každý kalendářní měsíc tyto odvody zaměstnavatel zasílá na účet pojišťovny, u které je zaměstnanec registrovaný.
Pravidelné platby na zdravotní pojištění využije za svůj pracovní život snad každý zaměstnanec. Zdravotní pojištění slouží k financování zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Výše pojistného zaměstnance se neodvíjí od jeho zdravotního stavu ani od toho, jak často zdravotní péči využívá. Účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění se řídí zákonem a v přeshraničních případech také evropskými pravidly nebo mezinárodními smlouvami.
Sociální pojištění
Také v tomto případě část pojistného hradí zaměstnanec a část zaměstnavatel. Zaměstnanec odvádí 7,1 % z vyměřovacího základu, z toho 6,5 % na důchodové pojištění a 0,6 % na nemocenské pojištění. Zaměstnavatel standardně hradí dalších 24,8 %, z toho 21,5 % na důchodové pojištění, 2,1 % na nemocenské pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.
Celkové sociální pojištění zaměstnance a zaměstnavatele tedy standardně činí 31,9 % z vyměřovacího základu.
Vyšší sazby platí u některých profesí. V roce 2026 odvádí zaměstnavatel za zdravotnické záchranáře a členy jednotek hasičského záchranného sboru podniku sociální pojištění ve výši 29,8 %. Za zaměstnance vykonávající zákonem vymezené rizikové zaměstnání činí sazba sociálního pojištění zaměstnavatele 27,8 %.
Stejně jako u zdravotního pojištění odvádí pojistné zaměstnavatel zasílá pravidelně každý kalendářní měsíc, tentokrát ale na účet příslušné územní správy sociálního zabezpečení.
Vyměřovací základ se v tomto typu pojištění odvozuje od úhrnu příjmů, které jsou nebo byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou osvobozené od této daně. Účast na nemocenském a důchodovém pojištění vzniká u zaměstnání, které splňuje zákonné podmínky. U některých dohod nebo zaměstnání s nízkým příjmem proto nemusí pojistné vzniknout automaticky.
Sociální pojištění není jen šetření na důchod
Sociální pojištění se skládá ze tří různých druhů odvodů. Patří mezi ně pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Z těchto prostředků se financují zejména důchody a dávky nemocenského pojištění. Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je součástí financování systému zaměstnanosti, například podpory v nezaměstnanosti.
Výše starobního důchodu se neodvíjí pouze od součtu zaplaceného pojistného. Rozhodující je především délka získané doby pojištění a výše příjmů dosažených v rozhodném období. Z nemocenského pojištění se za splnění zákonných podmínek vyplácí například nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská nebo ošetřovné.
Kolik zaměstnanec stojí zaměstnavatele v praxi?
U zaměstnance s hrubou měsíční mzdou 50 000 Kč činí standardní odvody hrazené zaměstnavatelem:
- sociální pojištění 12 400 Kč,
- zdravotní pojištění 4 500 Kč.
Zaměstnavatel tak nad rámec hrubé mzdy zaplatí dalších 16 900 Kč a jeho celkový mzdový náklad činí 66 900 Kč.
Zaměstnanci se zároveň z hrubé mzdy srazí sociální pojištění ve výši 3 550 Kč a zdravotní pojištění ve výši 2 250 Kč. Čistou mzdu dále ovlivňuje daň z příjmů, uplatněné slevy na dani a další individuální okolnosti.
Uvedené sazby představují standardní situaci. Odlišná pravidla mohou platit například u některých dohod, pracujících starobních důchodců, zaměstnanců se zkráceným úvazkem nebo profesí se zvýšenou sazbou pojistného.
