4 skryté náklady, které vám ukusují marži
Pro mnohé odběratele je 60denní splatnost už téměř standard. Na jednu stranu to může vypadat pouze jako pozdější platba, ale když se na ni zaměříte, zjistíte, kolik vás delší splatnost faktury může stát. V dnešním článku vám ukážeme, jak si můžete jednoduše spočítat, kolik vás 60 dní stojí.
* V tomto článku počítáme se 60denní splatností, ale stejné metriky můžete použít na jakoukoli splatnost faktury.
Pojďme si to vzít postupně: šedesát dní jsou dva měsíce, to znamená jednu šestinu roku. To už je doba, během které se vám projeví i relativně malé roční procento. Z výnosu, který byste z faktury získali, vám ukrajují čtyři složky:
Prvním faktorem, který výslednou cenu ovlivňuje, je inflace. Čím později své finance dostanete, tím menší kupní sílu mají. Za dva měsíce můžete za stejné peníze nakoupit méně materiálu než dnes. Náklady inflace si vypočítáte jednoduše:
Faktura × roční inflace × (60 / 360) = náklad inflace
Toto je náklad, který vzniká, když vaše peníze nepracují. Pokud máte finance uzamčené v pohledávkách, nemůžete je využít jinde. Typicky se jedná například o chvíle, kdy můžete nakoupit materiál se slevou, investovat do marketingu nebo zvýšit obrátkovost. Náklady za ušlé příležitosti spočítáte následovně:
Faktura × náklad financování krátkodobé likvidity* × (60 / 360) = náklad
* = roční cena peněz (úrok / sazba), za kterou byste mohli peníze krátkodobě sehnat, vyjádřená v % p.a.
I faktury, které na první pohled vypadají naprosto bezproblémově, něco stojí, a to nejen peníze, ale i čas. Co všechno vám ujídá z rozpočtu?
Tyto nenápadné výdaje vám mohou vzít 0,2–1,0 % z faktury. Výsledná hodnota se odvíjí od objemu fakturace, míry automatizace, kterou využíváte, a počtu výjimek.
Vždycky existuje riziko toho, že vám některý z odběratelů nezaplatí. Pro tento případ budeme počítat s pravděpodobností 1–2 %.
Faktura × pravděpodobnost nezaplacení (PD) × ztráta při defaultu (LGD) = náklad rizika
Pravděpodobnost nezaplacení zjistíte podle toho, kolik vašich faktur skončilo jako nedobytné za posledních 12–24 měsíců. Ztráta při defaultu je procento z faktury, které po defaultu zůstane jako čistá ztráta. Počítat ale musíte také s tím, že vám mohou vzniknout škody v důsledku případné zpožděné platby, při reklamaci nebo řešení sporných případů.
Pojďme se na to podívat konkrétně. Představte si, že máte fakturu na 1 000 000 Kč. Splatnost faktury je za 60 dní. S čím v takovém případě počítat? Modelově si vezmeme tyto parametry:
Tak si to spolu spočítejme:
Celkový součet je 37 167 Kč, který vám zmizí z marže. Za dva měsíce tedy můžete přijít o 3,72 % z faktury. Při výpočtu ale mějte na paměti, že jednotlivé složky se mohou překrývat, proto si dobře prověřte všechny proměnné.
Dlouhá splatnost faktury vám často zkonzumuje značnou část marže, což může viditelně zbrzdit váš růst. Když máte finance zamčené v pohledávkách, nemůžete s nimi volně operovat podle vlastní potřeby. Nemůžete z nich nakoupit nové zboží, financovat provoz nebo investovat do rozvoje.
Mnohé společnosti to řeší tak, že se obrátí na banku s žádostí o provozní úvěr nebo kontokorent. Tyto varianty ale zvyšují celkovou zadluženost a mnohé menší firmy na tento typ fundingu ani nedosáhnou.
Takové situace mohou být nepříjemné pro cash flow, ale nejsou bezvýchodné. Zkuste některou z těchto tří rad a uvidíte, jak se promítne do vašich provozních financí.
Přihlédněte k tomu, jakou máte splatnost faktury a podle toho upravte výslednou cenu. Pokud máte kratší splatnost, nechejte lepší cenu. Pokud odběratel trvá na delších splatnostech, přidejte si na ceně i vy.
Mnohé společnosti využívají financování pohledávek, tzv. faktoring. Vy získáte své finance nejpozději do několika dní a váš odběratel si nechá splatnosti, které mu vyhovují. Jak taková služba funguje, se můžete podívat zde.
Pokud je odběratel této variantě nakloněný, zkuste mu navrhnout skonto. Pokud vám zaplatí například do 10 dní, domluvte se na slevě, kterou mu z částky „odpustíte“. V tomto případě si jej ale dobře přepočítejte na roční sazbu. Bez důkladného zvážení by vás mohlo vyjít dráž než jakékoliv financování.
Dlouhá splatnost faktury není pouhým čekáním na peníze, ale reálným nákladem, který vám nenápadně ukusuje značnou část marže. Skládá se z inflace, nákladů ušlé příležitosti, administrativy a rizika nezaplacení. Když se podíváte na příklad, můžete zjistit, že z faktury na 1 000 000 vám může součet všech faktorů vzít i 3 % z celkové částky.
Nelekejte se. I s tím se dá pracovat. Můžete celkový náklad promítnout do ceny, nabídnout odběrateli skonto nebo si nechat splatnost faktury zkrátit. Vždy ale platí jedno pravidlo. Výši tohoto nákladu musíte znát už dopředu. Jen tak si dovedete určit, jaké řešení je pro vás nejvýhodnější.
