I kdyby nebyly na Ukrajině ruské tanky, Evropu by trápila ekonomická situace. Ve všech zemích eurozóny se inflace pohybuje nad inflačním cílem, ale se značnými rozdíly – Pobaltí čelí dvouciferné inflaci, na druhou stranu Francie zůstává na 3,3 procentech. Do toho všeho jih Evropy trápí vysoké dluhy. Extrémní rozdíly panují i v růstu cen nemovitostí nebo zadlužení, proto ECB se zvyšováním svých sazeb stále váhá. Pokud by zvýšila sazby na úroveň České národní banky, nemusela by to Itálie ufinancovat. Do toho všeho vjely tanky. Kolik nás budou stát sankce? Válka s sebou nese to nejhorší z nejhoršího nejenom lidsky, ale i ekonomicky. Přináší vyšší ceny a zároveň nižší růst či dokonce ekonomický propad. Pro investory představuje především nejistotu, a tedy i odložení investic či alespoň zkrácení investičního horizontu. Z Ukrajiny prchají lidé, zastavil se byznys. Válka do země na dlouhou dobu přinese bídu, i kdyby zítra skončila. Jak zareagují trhy? Po prvotním propadu akcií, výprodeji na devizových trzích rozvíjejících se ekonomik včetně naší koruny, a parkování části peněz ve zlatě se investoři rozhlédli a vsadili si na růst. Nejistota se totiž projeví také tím, že budou evropská a americká centrální banka vyčkávat déle se zvyšováním sazeb. To je pro trhy signál k růstu a k přesunu peněz zpět do rizikovějších pozic. Pro Českou národní banku není válečný inflační tlak signálem k dalšímu zvyšování sazeb. Je to učebnicový nabídkový šok, který by centrální banka měla maximálně pozorně sledovat, ale neposilovat ho vyššími sazbami, to by totiž mohlo slabší růst zlomit snadno do poklesu a přinést s sebou k už tak vysoké inflaci ještě vysoký růst nezaměstnanosti, tedy tzv. stagflaci. O té se dlouho mluvilo, ale pravděpodobnost, že se do ni dostaneme, je s konfliktem na Ukrajině výrazně vyšší.
