V Česku relativně běžná situace. Společnosti velmi často z důvodu opatrnosti k vlastnímu obchodnímu tajemství a finančním datům nezveřejňují účetní závěrku v obchodním rejstříku. A to ani přes zákonnou povinnost.
Pokuta již není mýtus
Dlouhodobě byla případná pokuta za tento delikt spíše mýtem, nežli běžnou praxí. V krajním případě (zejména při udáních z řad konkurence) byla společnosti do datové schránky zaslána výzva, kterou byl subjekt požádán o sjednání nápravy.
Nedávná zkušenost ovšem naznačuje, že se postoj finanční správy vůči této nedokonalosti, vzniklé ať již z nedbalosti či z opodstatnitelného důvodu ochrany citlivých finančních údajů, v čase mění. Daňový subjekt byl příkazem penalizován za nezveřejnění šesti účetních závěrek pokutou ve výši 10 tisíc.
Přestože suma není likvidačního charakteru, zajímavá na postupu správce daně je však skutečnost, že společnosti nezaslal v prvé řadě výzvu, aby sjednala nápravu. V návaznosti na vlastní vyhledávací činnost rovnou přikázal k úhradě pokutu.
Je tato situace precedens? Nebo se jedná o situaci výjimečnou?
Pokud se daňový subjekt smíří s přikázanou pokutou, vyplývají pro společnost z popsané situace i další negativní konsekvence při správě daní? K zamyšlení mohou být následující:
- Vliv příkazu na další úkony správy daní – ovlivnění potenciálu úspěšnosti dalších žádostí za strany společnosti jako prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, ale i výjimky ze zálohování daně či posečkání a prominutí penále?!
- Může být společnost při nedoplnění chybějících účetních závěrek za stejná období dále penalizována, a to až do výše 3 procent aktiv celkem?
- Je možné se příkazu bránit?
Může dojít až k výmazu z veřejného rejstříku
Splnění těchto povinností nekontroluje jen finanční správa, monitorují je i rejstříkové soudy podle Zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (ZVR). V případě, že subjekt nesplní tyto povinnosti a neodpoví na výzvu, může mu být uložena pokuta až do výše 100 000 Kč dle § 104. Tuto pokutu uděluje Úřad pro veřejné rejstříky (ÚJ) po doručení výzvy, která určuje lhůtu jednoho měsíce na předložení veškerých chybějících účetních závěrek do Sbírky listin.
Rejstříkový soud má také pravomoc podle § 105a ZVR provést výmaz z veřejného rejstříku obchodní korporace, pokud tato korporace nepředloží alespoň dvě po sobě jdoucí účetní závěrky do Sbírky listin a neodpoví na výzvu k doplnění ze strany rejstříkového soudu. V takovém případě rejstříkový soud zahájí řízení o zrušení, které bude veřejně zveřejněno. O zrušení obchodní korporace může rejstříkový soud rozhodnout až po uplynutí jednoho roku od zahájení řízení o zrušení záznamu ve veřejném rejstříku.
Pokud byste chtěli více rozebrat podrobnosti ohledně povinnosti zveřejnění účetní závěrku své firmy, ozvěte se našemu partnerovi společností Rödl & Partner, která se specializuje na daňové poradenství.
