Bod zvratu hledá rovnováhu mezi náklady / cenou / prodaným množstvím.
Firma se ocitne v bodu zvratu (break even point), když náklady začnou být rovné či vyšší oproti výdajům. Od té doby se ve společnosti začne tvořit zisk.
Bod zvratu = fixní náklady ÷ (prodejní cena za 1 ks – variabilní náklady na 1 ks)
V kontextu finanční analýzy se break-even point používá k určení minimálního objemu prodeje, který je nutný k pokrytí všech nákladů, a kdy začne společnost generovat zisk. Pokud dosáhne prodej nižší než break-even point, bude společnost operovat s ztrátou, zatímco prodej vyšší než break-even point bude generovat zisk.
Výpočet break-even pointu je základním nástrojem pro manažery a podnikatele, kteří chtějí plánovat a posoudit finanční výkonnost svých podniků a projektů. Pomáhá určit, jaké množství produktů nebo služeb je potřeba prodat, aby se dosáhlo zisku, a jaké riziko přináší nízké prodeje.
Příklad výpočtu bodu zvratu
Firma ABC vyrábí a prodává elektronické hodinky. Máme následující informace:
- Fixní náklady (celkové náklady, které zůstávají neměnné bez ohledu na objem produkce): 50 000 Kč
- Cena jednotky (cena, za kterou firma prodává jedny hodinky): 500 Kč
- Variabilní náklady na jednotku (náklady, které jsou spojeny s výrobou jednoho kusu a mění se v závislosti na objemu produkce): 200 Kč
Nyní můžeme použít vzorec pro výpočet break-even pointu:
BEP = Fixní náklady / (Cena jednotky - Variabilní náklady na jednotku)
BEP = 50 000 Kč / (500 Kč - 200 Kč)
BEP ≈ 166,67
V tomto příkladu by firma musela prodat zhruba 167 hodinek, aby dosáhla break-even pointu, což znamená, že by pokryla všechny své náklady a nepřinesla by ani zisk, ani ztrátu. Pokud by firma prodala méně než 167 hodinek, operovala by s ztrátou, zatímco prodej nad 167 hodinek by generoval zisk.
